Rafael Nadal

Rafael „Rafa“ Nadal Parera (* 3. června 1986 Manacor, Mallorca) je španělský profesionální tenista, nejlepší antukář mužské historie a jediný hráč se čtrnácti tituly z dvouhry jednoho grandslamu, které vybojoval na Roland-Garros. S dvaceti dvěma grandslamy figuruje na druhém místě mužských historických statistik, se ztrátou dvou vítězství na Djokoviće. Vyjma French Open čtyřikrát vyhrál US Open, dvakrát Wimbledon a dvakrát Australian Open. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu se stal olympijským vítězem ve dvouhře a ze čtyřhry. Z Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru si odvezl zlatou medaili v páru s Marcem Lópezem.

V letech 2008–2020 byl opakovaně světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stal jako historicky 24. v pořadí. V osmi obdobích na čele strávil 209 týdnů. Pětkrát sezónu zakončil na prvním místě, v roce 2019 jako nejstarší konečná jednička vůbec, rekord překonaný v další sezóně Djokovićem. Do první světové desítky vstoupil jako 18letý během dubna 2005 a bez přerušení v ní setrval 912 týdnů do druhé poloviny března 2023, tedy při jejím opuštění ve 36 letech téměř polovinu života (17 let, 10 měsíců a 23 dní). Vytvořil tak mužský rekord, jímž překonal 788 týdnů Connorse a zaostal jen za 1000 týdny Navrátilové.

Se ziskem 36 singlových titulů je druhý v sérii Masters za Djokovićem a s 22 trofejemi mu také patří druhá příčka v kategorii ATP 500 za Federerem. Pro své výkony na antuce získal přezdívku „antukový král“. Vítězstvím na Barcelona Open 2016 vyrovnal rekord 49 antukových trofejí Argentince Guillerma Vilase, který překonal triumfem na Monte-Carlo Masters 2017. Celkově vyhrál rekordních 63 antukových turnajů. Stal se také prvním hráčem otevřené éry se čtrnácti tituly z jediného turnaje, když rekordní počet drží na French Open. Dvanáctkrát ovládl Barcelona Open, jedenáctkrát Monte-Carlo Masters a desetkrát Rome Masters.

Výhrou na US Open 2010 se stal po Laverovi, Agassim a Federerovi čtvrtým hráčem v otevřené éře tenisu a celkově sedmým v historii, kterému se podařilo zkompletovat všechny čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře. Spolu s Andre Agassim je držitelem tzv. Zlatého Slamu, všech čtyř grandslamových titulů a olympijského zlata.

V letech 2010 a 2013 odešel jako poražený finalista ze závěrečné události Turnaje mistrů, když v prvním případě nestačil na Federera a ve druhém na Djokoviće. Jedná se o jedinou trofej z velkých turnajů, kterou nevyhrál.

V monackém finále 2010 porazil Verdasca 6–0 a 6–1 v nejkratším finálovém duelu série Masters, založené roku 1990. Titulem na Monte-Carlo Masters 2011 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj sedmkrát v řadě a odpoutal se od Vilasových šesti triumfů na ATP Buenos Aires. Vítězný boj o titul na Barcelona Open 2021 proti Tsitsipasovi znamenal časem 3 hodiny a 38 minut nejdelší finále na túře ATP od začátku počítání statistik v roce 1991, v zápasech na dvě vítězné sady.

V letech 2008, 2010, 2013, 2017 a 2019 zakončil sezónu na 1. místě dvouhry žebříčku ATP. Tím se stal prvním takovým hráčem v pěti nenavazujících sezónách. V období 1990–2017 působil v úloze hlavního trenéra strýc Toni Nadal. V sezóně 2017 jej nahradil bývalý tenista Carlos Moyà. Od roku 2005 je členem trenérského týmu Francisco Roig a od sezóny 2022 rovněž Marc López.